Ve dnech 2. — 16. 8. jsme se letos vydali za dobrodružstvím do Indie, v hojném počtu 27 členů expedice a 13 Jonesových. Tábor jsme tradičně rozbili u Stříteže nad Bečvou pod tee-pee. Letos se nás urodilo tolik, že jsme sestavili čtyři expediční oddíly, a to tyto: Škvrňata, Mrňousové, Kraťasové a Prckové. Jim napomáhali (a přinášeli nejčerstvější novinky ze světa archeologie) čtyři hrdinní kameloti: David, Míša, Maruška a Anička.
Vydali jsme se na expedici za tajemstvím chrámu zkázy a po stopách cest sv. Tomáše. Skákali jsme z letadla, prováděli vykopávku (i s keramickými střepy!), sháněli divoké slony... A cestou jsme ještě stíhali i ochutnávat indickou kuchyni, učit se jejich zvykům, a pěkně barevně vyzdobit náš dřevěný přístřešek, až byl k nepoznání. Dokonce jsme si smlsli i na pořádném indickém čaji! (S máslovými sušenkami, samozřejmě.) Výlety jsme stihli rovnou dva — jeden pěkně za jeden den tam a zase zpátky, a jeden dvoudenní. K tomu nás provázely ještě biblické programy na téma různých apoštolů.
V průběhu naší expedice jsme postupně zjistili, že hledaný chrám zkázy nebyl žádný děsivý chrám, ale naopak chrám který podlehl zkáze. První indícií byl kříž sv. Tomáše, který jsme při vykopávkách našli, a poté uložili do velkého oltáře, který byl vztyčen v jídelně. (Někteří ho vykopávali s takovou vervou, že se pak dokonce musel, po pravém archeologickém, trochu rekonstruovat.)
Navíc se nám poštěstilo na nádherné počasí — pršelo málo, u pece se kuchaři smažili jen občas, a poslední etapu VTH dokonce všechny skupinky vzaly během (až tak rychle, že nás, vedoucí, trochu nečekaně přepadli uprostřed příprav na poslední večer). Všechno jsme to zakončili pořádným táborákem, který nás všechny přinutil potáhnout lavičky o několik metrů dozadu, a pořádnou dávkou zpívání.
Tak za rok snad zase! :)
Iowa Jones (Elíša Wilczynski)
