Letní tábor "Pán Prstenů" 2023

Ve dnech 8. - 19. srpna se naše (mírně přehobitované) Společenstvo vydalo na výpravu do Stříteže nad Bečvou na každoroční tábor, letos na téma Pán prstenů.

Tedy, první den jsme ještě vlastně nikam vyrážet neplánovali. Navalili jsme se na Bilbovu oslavu veletuctých narozenin (zásobenou výbornými buchtami, moc děkujeme!), kde si každá skupinka odlovila svou barvu a název. Nakonec jsme skončili s Troubily, Hrdonožky a Bulvy. Nejmladší hobiťata se stala skupinkou Kšandičků. Všichni pak získali i své kroniky (campbooky) a v rámci oslavy se dokonce objevil i pořádný ohňostroj. Místo toho nám ale pak zmizel Bilbo samotný, starostové skupinek dostali vlastní Prsteny a naše cesta započala.

Během VTH jsme se posunovali jak v příběhu, tak na bodovací mapě Středozemě. Krom VTH jsme měli i biblické programy na téma Davida, palantíry (jako skládání sloky pokřikové písně, která nakonec skončila na melodii Kraje, i když to nebylo plánované) a knoflíky (odborky). Samozřejmě jsme jako pořádní hobiti měli i dvakrát denně krom hlavních jídel i docpávání.

Čekalo nás toho hodně: pronásledovali nás Nazgûlové, doplazili jsme se do Roklinky, potkali jsme Chodce, umírali nám vedoucí (nebo spíš postavy, co hráli, tedy hlavně co hrála naše nebohá zdravotnice), získali jsme skupinkové pláště, rozpadlo se Společenství a vydali jsme se především za Aragornem (na dvoudenní výlet do Růžďky, krom jiného)... Pár dní po nočním průchodu Stezky mrtvých nás dokonce čekalo něco mnohem děsivějšího: po večerním nástupu se nad námi přehnala pořádná bouřka, ale úspěšně jsme ji zahnali hlasitým zpěvem a Vítr se ztiší se stal mírně prorocký. Dokonce, jak se zpívalo v naší ranní: "Pad vichřicí strom" (či tři!).

Ačkoliv to bylo velmi těsné, poslední bitva/etapa vše rozhodla. Nejvyšší počet bodů získNaali Hrdonožkové, zatímco zbylým dvoum skupinkám se podařilo ukořistit historické dvojité druhé místo. Každá skupinka se bohužel musela vzdát svého Prstenu... Jinak by ale naše cesta za jeho zničením na nic moc nebylo, no ne? Následující den jsme se doplížili zpět do Kraje a zjistili, že ho musíme trochu vyklidit (od Sarumana a jeho poskoků). Ale i to se nám podařilo a z uklizeného tábořiště jsme se porozjížděli do svých domovů.

Udála se samozřejmě ještě spousta věcí, ale ty už se sem nevlezly. Všichni zájemci o detaily nechť se kochají celotáborovou kronikou! Tak a za rok snad zase. :)

Eliška Vlčinská (Gimli, Glum)

Pro zobrazení celé fotogalerie klikněte na jeden ze tří dole uvedených náhledů.